Příznaky Koronaviru

Příznaky koronaviru COVID-19 / SARS-CoV-2

V prosinci roku 2019 byl v čínském městě Wu-chan poprvé zachycen nový typ koronaviru, který se následně z místního tržiště rozšířil doslova do celého světa. Choroba COVID-19, kterou koronavirus označovaný jako SARS-CoV-2 způsobuje, pak ovlivnila chod soukromého i pracovního života minimálně poloviny světové populace a její společenské, politické a ekonomické dopady budou patrné ještě za několik let.

Příznaky při nakažení koronavirem

Ve chvíli, kdy virus skrze dýchací cesty či sliznice (např. oční) pronikne do lidského těla, začíná se počítat jeho inkubační doba. Ta může být pouhé dva dny, stejně jako dva týdny, nejčastěji se však příznaky nemoci začnou projevovat po cca pěti dnech od nakažení.

Příznaky nemoci se zprvu podobají těm, které si spojujeme s běžnou virózou. U nakažených se lékaři nejčastěji setkávají s teplotou či horečkou (až u 90 % případů). COVID-19 pak v prvních fázích doprovází i rýma a suchý kašel (60 – 70 %), případně slabší bolest v krku (do 20 %), únava, bolest kloubů, svalů apod. Malé množství pacientů popisuje i problémy s průjmem, zvracením či závratěmi.

Intenzita výše uvedených příznaků se u jednotlivých případů liší. Zatímco děti či mladší lidé bez dalších zdravotních problémů procházejí ve většině případů onemocněním pouze s lehkými příznaky a neobvyklé nejsou ani průběhy zcela bezpříznakové, u starších či jinak nemocných lidí se může nemoc značně zkomplikovat a pacienta ohrozit i na životě.

V těchto vážnějších případech se k výše uvedeným symptomům přidávají problémy s dýcháním, dušnost, pocit tlaku na hrudi. Kašel je potom velmi intenzivní a horečky vysoké.

Průběh nemoci

Posilte imunitu před chřipkovou sezonou a nakupte zásoby vitamínů.

Již bylo zmíněno, že nemoc může probíhat v jednotlivých případech značně rozdílně. Od žádných nebo velmi slabých příznaků, až po těžké průběhy končící v některých případech smrtí. Z tohoto pohledu je třeba k nemoci a všem omezujícím opatřením přistupovat. Jakkoliv se při pohledu na některé případy může zdát, že jde o banalitu, není tomu tak, neboť v jiných případech bude pacient bojovat o život.

Těžký průběh nemoci nastává ve chvíli, kdy se virus SARS-CoV-2 dostane do plic a způsobí zde zánět. Poškozená plicní tkáň není schopna plnit svoji funkci, tj. na krev, která jí prochází se nenaváže hemoglobin a následně není schopna okysličovat další orgány. V tomto případě, kdy plíce z výše popsaných důvodů přestávají plnit svoji funkci, je třeba pacienta připojit na umělou plicní ventilaci a podpořit tak jejich činnost. Při dalším zhoršení stavu potom nezbývá nic jiného, než využít tzv. mimotělního oběhu a plíce nahradit zcela.

Specifická léčiva přímo na tento typ viru prozatím neexistují. Několik takových je nicméně ve fázi klinických zkoušek a lékaři začínají ve chvíli, kdy představují pravděpodobně jedinou šanci na záchranu pacientova života, přistupovat k jejich aplikaci. Příkladem může být americký lék Remdesivir.

Lidé se středně těžkým průběhem nemoci se většinou léčí v domácí karanténě, aby mohly nemocnice poskytnout svá lůžka pacientům s těžkým průběhem. Počítat mohou s vysokými horečkami a dalšími výše uvedenými příznaky, kašlem, bolestmi kloubů a svalů atd.

Domácí léčba spočívá v dodržování klidového režimu a tlumení příznaků, nejlépe paracetamolovými přípravky. Nejasnosti zatím panují ohledně působení ibuprofenu, doporučit lze proto spíše léky založené na paracetamolu. Nedílnou součástí domácí léčby je dodržování karantény.

V domácí karanténě by měl člověk minimálně využívat společné prostory bytu, pokud možno setrvávat sám v jedné místnosti, snažit se nekontaktovat ostatní členy domácnosti, používat své vlastní nádobí i ručníky a dodržovat pravidla pro kýchání a kašlání, ideálně nosit i doma roušku. Nákupy, venčení psů a další nezbytné činnosti, při kterých je třeba vyjít ven, by si měl zajistit jinak – rozvážková služba, pomoc příbuzných a známých…

Lidé se slabými příznaky se budou cítit prakticky normálně, maximálně budou pociťovat rýmu či zvýšenou teplotu. Těmto pacientům lze doporučit klidový režim a dostatek tekutin. I pro tyto pacienty nicméně platí naprosto stejná pravidla pro dodržování domácí karantény jako pro lidi s těžším průběhem.

Jak postupovat při zjištěných příznacích

Každý, kdo na sobě začne pociťovat příznaky, musí především zachovat klid a dodržovat doporučený postup. První pravidlo zní: nechodit k lékaři. Riziko přenosu nemoci na lékaře nebo další návštěvníky ordinace je velké, navíc lékař podle klinických příznaků nemá šanci rozpoznat, zda se jedná o nový typ koronaviru, anebo některé běžné onemocnění. Stejně tak je nepřípustné zatěžovat svým stavem operátory tísňových linek.

Správný postup je kontaktovat svého praktického lékaře či krajskou hygienickou stanici a poradit se o dalším postupu. Využít lze i speciálně zřízenou informační bezplatnou linku 1212. Ve všech těchto případech je důležité sdělit pravdivě všechny relevantní informace a dodržovat obdržené pokyny.

Člověk s příznaky by měl zůstat v domácí karanténě a chovat se dle jejích výše popsaných pravidel. Na základě zmíněné telefonické domluvy s lékařem či hygienikem bude člověku v případě potřeby sdělen i termín a způsob odběru vzorků pro testování.

Co má člověk dělat při pozitivních testech na koronavirus

V případě pozitivního testu bude další řešení situace záviset na závažnosti průběhu onemocnění. Člověku bude buď nařízena domácí karanténa, anebo mu bude nařízena hospitalizace na infekčním oddělení některé z nemocnic. Propuštění z nemocnice či konec domácí karantény je v tomto případě podmíněn dvěma po sobě jdoucími negativními testy na nemoc a nelze tak přesně určit, kdy tento stav nastane.

Pokud má člověk pozitivní test, potenciálními nakaženými jsou i všichni, kdo s ním byli v uplynulých dvou týdnech v kontaktu. Tyto osoby je třeba identifikovat, kontaktovat, a i ony by měli nastoupit do domácí karantény. Dotaz na ně bude nepochybně i součástí komunikace s příslušnou krajskou hygienickou stanicí.

Jak již bylo popsáno výše, karanténa vyžaduje, aby pacient setrvával ve vlastním pokoji, nekontaktoval se s ostatními členy domácnosti, ani neumožnil jejich kontakt se svým oblečením, nádobím, povlečením apod. V případech, kdy je nezbytné použít společné zařízení bytu (typicky toaletu), je třeba jej poté vydezinfikovat. Zakázáno je vycházení z bytu, je proto třeba zařídit si např. doručení potravin.

Karanténní opatření se z logiky věci týkají jak nakaženého, tak jeho kontaktů. V jejich případě je vzhledem k inkubační době karanténa nařizována alespoň na 14 dní.

Závěr a shrnutí

V případě nemoci COVID-19, stejně jako kterékoliv jiné, platí, že ideální je vůbec neonemocnět. Ve stavu takto vážné epidemiologické situace má navíc dodržování preventivních opatření chránit nejen nás samé, ale také pomoci zpomalit průběh epidemie.

Shrnutí příznaků koronaviru

• mezi nejčastější příznaky horečka (88 %)
• suchý kašel (68 %)
• dýchavičnost (18 %)
• únava, bolest v krku, migrény a bolesti svalů (14 %)
• mezi méně časté symptomy pak patří zimnice (11 %)
• závratě a zvracení (5 %)
• průjem (4 %)
• rýma příznakem nákazy koronaviru není

Každý člověk by měl dodržovat opatření vyhlášená vládou nebo místními úřady, vyhýbat se zbytnému kontaktu s ostatními lidmi, chránit si nos a ústa (nejlepší ochranu poskytuje respirátor, své okolí pak chráníme i nošením roušky či improvizovaným řešením v podobě šátků, šál atd.), často a důsledně si mýt ruce, stejně jako dodržovat obecná hygienická pravidla pro kýchání, kašlání apod. Dezinfekce na bázi alkoholu viry, které ulpěly na površích ničí, ale i účinné je i mytí mýdlem.

V případě jakýchkoliv příznaků nebo kontaktu s infikovanou osobou je potom třeba telefonicky (nikoliv osobně!) kontaktovat lékaře či hygienika a řídit se jejich pokyny.